|
|
REVITALIZACE ÚZEMÍ BÝVALÉ ČKD V PRAZE, VYSOČANECH
Zatloukalová, Denisa ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Praha má velké množství lokalit, které ztratily svou průmyslovou slávu či dopravní význam. Dnes tyto oblasti zůstávají nevyužité a stávají se zanedbanými jizvami na tváři města. Takových území je nyní v Praze 1466 hektarů a jejich přeměna a omezení rozrůstání Prahy je jeden z hlavních cílů připravovaného Metropolitního plánu. A právě řešení přeměny jednoho z takových území, areálu bývalého ČKD, je předmětem této diplomové práce. Podmínky revitalizace území bývalé ČKD jsou zakotveny v Územním plánu města Prahy, území Vysočany, Metropolitním plánu a roli sehrávají i okolní developerské projekty. Cílem práce je vyhodnocení stávajících pozemků, jejich využití v souladu s Metropolitním plánem a koncepční obnova postindustriálního území Vysočany. Diplomová práce přináší možný příklad vytvoření nové městské čtvrti, která nabízí bydlení, moderní kanceláře, sportovní vyžití a veškerou občanskou vybavenost. Moderní architektura výškových domů je doplněna o kvalitní řešení veřejných prostranství, zelených ulic a parků.
|
|
|
Pěší pohyb ve struktuře města
Dokoupilová Pazderková, Kateřina ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Sklenář, Vavřín (oponent) ; Ing.arch.Jaroslav Tušer,CSc. (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Město bylo od pradávna místem, kde se lidé společně setkávali, žili a tvořili, a proto by měla v dnešní anonymní době role jednotlivců – obyvatel města růst. Úloha chodce jako jedince umožňujícího přímý kontakt tváří v tvář, jedince komunikujícího s okolím se stává nezbytnou součástí „živého“ města. Proto, aby město bylo funkční, je potřeba koncentrovat lidi a události, teprve potom se město stává městem lidí, městem místa, městem momentu. Definice městské udržitelnosti a životaschopnosti by měla být poměřována schopností města poskytnout kvalitní životní podmínky svým obyvatelům. Zahrnuje je to především vysokou kvalitu přírodního i umělého prostředí, dobré životní a pracovní podmínky, právo lidí na bydlení, práci, sociální služby a infrastrukturu. Dále by mělo chránit kulturní identitu města a poskytnout možnost participace při rozhodování ve městě. Dopravní provoz ovlivňuje ve velké míře narůstající Urban Sprawl, vytváří velké přepravní vzdálenosti a zvětšuje potřebu dopravy, především osobními automobily. Je zapotřebí vytvořit efektivní plánování s politikou inovativních dopravních systémů, které budou schopny redukovat potřebu dopravy. Můžeme konstatovat, že pěší doprava pro udržitelnost města má přínos v omezení suburbanizace, ve zmenšení podílu motorové dopravy a ve snížení rizika prostorové segregace. Je potřeba vytvořit města, kde se lidé pohybují a potkávají se, kde se mísí nejrůznější funkce a formy tak, aby nedocházelo k náhlým opouštění center a vzniku monofunkčních zón. Je důležité počítat s principem, že ulice jsou společenským prostorem. Prostorem nejen dopravním, ale především prostorem společenským. Navrhovat tedy kvalitní síť propojených, funkčních a bezpečných pěších tras mezi obytnými budovami a místními cíli tak, aby budovy umožňovaly výhled do ulice, což zvyšuje nejen bezpečnost, ale především propojuje dění těchto dvou světů. Vytvořit živé, pulsující město, kde pěší pohyb je tím spojujícím prvkem mezi stále se rozvíjejícím městem a zachováním života v něm, je obrovská výzva pro nás všechny.
|
|
|
Územní studie jižního rozvojového území města Brna
Kavková, Veronika ; Kabela, Miloš (oponent) ; Sátora, Josef (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je návrh využití ploch území, které spadá do jednoho z navrhovaných rozvojových směrů města Brna. Řešeným územím je lokalita pod dálnicí D1, u soutoku řek Svratky a Svitavy, v městské částí Brno-jih. V tomto území se nacházejí vesnice Dolní Heršpice a Přízřenice, které jsou sevřeny okolní zástavbou převážně obchodně-průmyslového charakteru. Předmětem diplomové práce je zejména prověření možnosti využití ploch pro bydlení, kterých v Brně ubývá. Výsledkem práce je urbanistická idea nastiňující možné funkční využití rozsáhlého území 380 ha a námětová studie urbanistické struktury v konkrétní vymezené části.
|
|
| |
|
|
Kvalita urbanistické struktury dle hodnocení jejich obyvatel
Matyášová, Jana ; Vaishar, Antonín (oponent) ; Wittmann, Maxmilian (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Spokojenost obyvatel je součástí sociálního pilíře trvale udržitelného rozvoje. Zkoumáním spokojenosti obyvatel lze přispět k navrhování takových obytných souborů, které budou lépe odpovídat požadavkům obyvatel a budou lépe uspokojovat jejich potřeby za účelem celkové životní spokojenosti. Celková životní spokojenost je základem prosperující a obecně spokojené společnosti. Tato práce se zabývá vztahem mezi urbanistickou strukturou a spokojeností obyvatel v ní žijících. Pro popsání tohoto vztahu je nutné definovat pojmy urbanistická struktura i spokojenost obyvatel. Výzkumnou část je třeba opřít o teoretické poznatky a přehled urbanistických struktur. Teoretická část práce se zabývá historickým přehledem a vývojem urbanistických struktur ve městě Brně a Vídni od poloviny 19. století do současnosti. Na základě tohoto poznání jsou následně vybrány lokality pro případové studie obytných souborů tak, aby byly zastoupeny různé urbanistické struktury. V takto vybraných obytných souborech proběhlo místní šetření, dotazníkové šetření a rozhovory s obyvateli. Výsledek výzkumu na některé otázky odpovídá a některé další klade, neboť spokojenost obyvatel je relativní pojem a nejedná se o exaktně vyjádřitelnou veličinu. Je také podmíněna mnoha faktory, které nelze v rámci této práce uchopit. Ukazuje se, že kompaktní město nemusí být dobře funkční, pokud není v centrální části města a překvapivým výsledkem byl i relativní úspěch volné zástavby panelového sídliště vůči kompaktním souborům v části blízké centru města. Některé další předpoklady však byly potvrzeny.
|
|
|
Začlenění tramvajové tratě do struktury města
Škopková, Klára ; Plášek, Otto (oponent) ; Valehrach, Jan (vedoucí práce)
Tramvajová doprava je nedílnou součástí hromadné dopravy mnoha měst. Její tratě vedou různým prostředím. Začleněním tramvajové trati do urbánního prostředí – urbanistických struktur, se zabývá tato práce. Cílem práce je zjistit u několika českých i zahraničních měst, jakými způsoby je trať integrována v odlišných urbanistických strukturách. A následně u analyzovaných měst identifikovat a porovnat jejich přístupy k vedení tramvajových tratí v různých urbanistických strukturách.
|
|
|
Kvalita urbanistické struktury dle hodnocení jejich obyvatel
Matyášová, Jana ; Vaishar, Antonín (oponent) ; Wittmann, Maxmilian (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Spokojenost obyvatel je součástí sociálního pilíře trvale udržitelného rozvoje. Zkoumáním spokojenosti obyvatel lze přispět k navrhování takových obytných souborů, které budou lépe odpovídat požadavkům obyvatel a budou lépe uspokojovat jejich potřeby za účelem celkové životní spokojenosti. Celková životní spokojenost je základem prosperující a obecně spokojené společnosti. Tato práce se zabývá vztahem mezi urbanistickou strukturou a spokojeností obyvatel v ní žijících. Pro popsání tohoto vztahu je nutné definovat pojmy urbanistická struktura i spokojenost obyvatel. Výzkumnou část je třeba opřít o teoretické poznatky a přehled urbanistických struktur. Teoretická část práce se zabývá historickým přehledem a vývojem urbanistických struktur ve městě Brně a Vídni od poloviny 19. století do současnosti. Na základě tohoto poznání jsou následně vybrány lokality pro případové studie obytných souborů tak, aby byly zastoupeny různé urbanistické struktury. V takto vybraných obytných souborech proběhlo místní šetření, dotazníkové šetření a rozhovory s obyvateli. Výsledek výzkumu na některé otázky odpovídá a některé další klade, neboť spokojenost obyvatel je relativní pojem a nejedná se o exaktně vyjádřitelnou veličinu. Je také podmíněna mnoha faktory, které nelze v rámci této práce uchopit. Ukazuje se, že kompaktní město nemusí být dobře funkční, pokud není v centrální části města a překvapivým výsledkem byl i relativní úspěch volné zástavby panelového sídliště vůči kompaktním souborům v části blízké centru města. Některé další předpoklady však byly potvrzeny.
|
|
|
REVITALIZACE ÚZEMÍ BÝVALÉ ČKD V PRAZE, VYSOČANECH
Zatloukalová, Denisa ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Praha má velké množství lokalit, které ztratily svou průmyslovou slávu či dopravní význam. Dnes tyto oblasti zůstávají nevyužité a stávají se zanedbanými jizvami na tváři města. Takových území je nyní v Praze 1466 hektarů a jejich přeměna a omezení rozrůstání Prahy je jeden z hlavních cílů připravovaného Metropolitního plánu. A právě řešení přeměny jednoho z takových území, areálu bývalého ČKD, je předmětem této diplomové práce. Podmínky revitalizace území bývalé ČKD jsou zakotveny v Územním plánu města Prahy, území Vysočany, Metropolitním plánu a roli sehrávají i okolní developerské projekty. Cílem práce je vyhodnocení stávajících pozemků, jejich využití v souladu s Metropolitním plánem a koncepční obnova postindustriálního území Vysočany. Diplomová práce přináší možný příklad vytvoření nové městské čtvrti, která nabízí bydlení, moderní kanceláře, sportovní vyžití a veškerou občanskou vybavenost. Moderní architektura výškových domů je doplněna o kvalitní řešení veřejných prostranství, zelených ulic a parků.
|
|
|
Residential Satisfaction in Different Urban Structures
Matyášová, Jana
Tento článek porovnává výsledky dotazníkového šetření zaměřeného na spokojenost obyvatel, které v rámci projektu GA17-26104S: Vliv charakteru a umístění urbanistické struktury na udržitelný rozvoj území proběhlo v pěti brněnských obytných souborech. Obytné soubory, ve kterých průzkum probíhal, byly vybrány tak, aby zastupovaly odlišné typy urbanistických struktur. Vyhodnocení dotazníkového šetření by tak mohlo přispět k vysvětlení vztahu mezi urbanistickou strukturou a spokojeností obyvatel.
|
|
|
Analysis of Open Space of Prefab Housing Estates in Brno
Kubínová, Šárka
Článek pojednává o rozepsané dizertační práci na téma „Volný prostor brněnských panelových sídlišť“. Cílem této práce je analyzovat a zmapovat volné prostory v brněnských panelových sídlištích a vytvoření a zhodnocení využitelného systému dat a informací (s ohledem na časovou posloupnost). Získaná data a celou disertační práci bude možné využít při plánování a projektování zásahů na panelových sídlištích i do struktury jiných obytných celků, popř. jako součást multikriteriální analýzy jednotlivých sídlišť.
|
host ::
RSS.